Tipy na výlety po okolí
ZOO Dvůr Králové nad Labem
okoli1.jpg
Zoo je zaměřena na africká zvířata – tuto specializaci prosadil v 60. letech 20. století tehdejší ředitel Josef Vágner, který následně zorganizoval několik výprav safari do Afriky a odchytil množství zvířat, zejména kopytníků (žiraf, zeber, antilop, nosorožců apod.) a díky tomu význam zoo již v 70. letech přesáhl hranice tehdejšího Československa. Od roku 1989 jezdí po safari upravené turistické autobusy s návštěvníky přímo mezi zvířaty, od roku 2011 je možné tuto trasu vykonat i ve vlastních vozech návštěvníků. Součástí zoo je také galerie obrazů Zdeňka Buriana, slavného ilustrátora pravěku.
Kuks
okoli3.jpg

Hospitál v Kuksu byl založen hrabětem Františkem Antonínem Šporkem na počátku 18. století jako místo odpočinku vysloužilých vojáků, o které pečoval řád milosrdných bratří. Jde o významnou barokní památku, na jejímž vzhledu se podíleli umělci světového formátu: především architekt Giovanni Batista Alliprandi a sochař Matyáš Bernard Braun. Areál hospitálu Kuks je proslulý monumentálním kostelem Nejsvětější Trojice, cyklem nástěnných maleb Tance smrti, alegoriemi Ctností a Neřestí a jednou z nejstarších lékáren – U Granátového jablka.

Braunův betlém
okoli4.jpg

V původně loveckém revíru založil Betlém majitel nedalekého Kuksu hrabě František Antonín Špork. Stalo se tak po r. 1725, kdy byl ve Vídni odmítnut společný plán kukského pána a jezuitů z blízké Žirče na zřízení křížové cesty od jezuitské rezidence do Nového lesa. Špork se rozhodl na liknavé jezuity zaútočit pomocí plastik, které měly žirečským otcům ukázat, jak jsou ve své zbožnosti vlažní, a že je to právě Špork, který Pána příkladně oslavuje. Vzniklo tak velkolepé divadlo biblických scén, doplněné výjevy ze života poustevníků, žijících na rozdíl od jezuitů v samotě a odříkání. Práce na výzdobě svěřil hrabě Špork svému "dvornímu" sochaři Matyáši Bernardu Braunovi.

Křížová cesta 21. století
krizova.jpg

Kuks nejsou jen barokní sochy Matyáše Brauna. Naleznete tu i soudobé sochy předních českých sochařů. Mezi Kuksem a Braunovým Betlémem takzvaná Křížová cesta 21. století. Tvoří ji 15 soch, které ztvárňují příběh nadějí a utrpení člověka. Galerie moderního sochařství v přírodě je volně přístupná. Sochy tu stojí od roku 2008.

Přehrada Les Království
okoli2.jpg

Les Království je údolní přehradní nádrž na řece Labi vystavěná v roce 1920. Leží u samoty Tešnov v katastrálním území Bílá Třemešná, 4 km proti proudu od města Dvůr Králové nad Labem, v úzkém údolí, jež prochází Kocléřovským hřbetem. Na levém břehu ji lemuje rozsáhlý lesní komplex Království, zbytek starého hraničního hvozdu, po němž získala přehrada své jméno.
Přehrada je v českých poměrech neobvyklá svým vysoce estetickým stavebním provedením. V současnosti je díky své jedinečnosti vyhledávaným cílem turistů.
Od 3. září 1958 je přehrada i s elektrárnou zapsána jako nemovitá památka, od roku 1964 je údajně národní technickou památkou, od 1. července 2010 je národní kulturní památkou.

Vrchol Zvičina
okoli6.jpg

Nejkrásnější výhled do okolí i na naše nejvyšší české hory Krkonoše je z vrcholu Zvičiny. Do královédvorského údolí shlíží Zvičina z výšky 671 metrů a je tak nejvyšším kopcem 17 km dlouhého horského hřbetu. Působivější než výška absolutní je výška relativní. O 300 m převyšuje Dvůr Králové nad Labem a o 330 m Miletínskou kotlinu. Zvičina byla cílem srazů, poutí a dodnes patří k nejčastějším místům výletů na Královédvorsku. Její vrchol s kostelíkem, založeným roku 1584 i turistická Raisova chata jsou snadno dostupné cestami z Bílé Třemešné, z Mezihoří, od Třebihoště, od Chroustova či Horní Brusnice. Zvičinu navštěvoval Karel Jaromír Erben, Karel Václav Rais, Jaroslav Vrchlický, Václav Štech, Ignát Hermann a zastavil se tu i Karel Hynek Mácha. Vrchol Zvičiny je vynikající místo pro lyžování i paragliding. V minulosti zde bylo také i první plachtařské letiště.

Lázně Velichovky
okoli7.jpg

Lázně Velichovky se specializují především na rehabilitaci pacientů s onemocněním pohybového ústrojí. K jedinečné pověsti lázní přispívá zdejší velmi hustá slatina, svým složením ojedinělá na území České republiky. Jedná se o křídovou slatinnou zeminu, napájenou prameny vody s obsahem uhličitanu vápenatého a železa. Ložisko, které se nachází nedaleko od lázeňského areálu, má zásobu této jedinečné slatinné zeminy na 150 – 200 let. Základem léčby zůstává využití bohatých zásob místní slatiny. Ta protepluje měkké i pevné tkáně, má protizánětlivé, analgetické a regenerační účinky, je tedy ideální pro léčbu pohybového ústrojí. Mezi další procedury se zde řadí vodoléčba, elektroléčba, uhličité koupele, plynové injekce a další. Lázeňské procedury jsou zaměřeny na léčbu pacientů po úrazech, před a po operacích kostí a kloubů, včetně kloubních náhrad. Nenapodobitelná je i poklidná atmosféra lázní, které se nachází v čisté přírodě Podkrkonoší, s velkým množstvím zajímavostí v okolí.

Pevnost Josefov
okoli5.jpg

Pevnostní město Josefov a jeho mohutné hradby na vás dýchnou dobou dávno minulou. Podzemní chodby pevnosti Josefov, kde byl za 1. světové války zajatecký tábor, byly součástí jejího obranného systému a dnes jsou největší turistickou atrakcí města Jaroměře. Bastionová pevnost Josefov je unikátní obranný komplex vybudovaný v duchu nejlepších znalostí opevňování své doby. Jde o velice drahou pevnost. Když ji Josef II. viděl postavenou, prý poklepal na zeď a podivil se, že nejsou cihly ze zlata. Habsburky tenkrát stála 10,5 milionu zlatých. Cihly jsou ovšem výjimečné v jiném směru: jako první byly pálené pomocí kamenného uhlí. V době svého vzniku, roku 1780, představovaly tyto chodby nejrozsáhlejší podzemní komplex v Evropě. Byly dlouhé téměř 45 km. Vzhledem k tomu, že byla pevnost v dobách své slávy plná střelného prachu, s otevřeným ohněm tu nikdo chodit nesměl. Vojáci se orientovali podle vystouplých čísel na zdi, ta si budete moci také osahat. Na závěr dostanete příležitost vyzkoušet si, jaké to je jít podzemními chodbami úplně potmě.

Kontakty

Otevírací doba

Otevírací doba všech středisek Barokního areálu Žireč

Duben - Říjen

Út - Ne  9:30 - 17:00